Glosa k dobře známé „aféře“ s údajně vypnutým mikrofonem.

Trable s funusem

 Rusnok a major Picek,

za stolem se usadili,

do křesel si sedli,

a v domnění, že jsou sami,

tento hovor vedli.

 °

Nebyli dost opatrný.

Nevědí, že mikrofony

stále ještě běží.

Jenom sáhli po chlebíčcích,

co na stole leží.

  °

„Takže umřel Mandela.

No, co s tím kdo nadělá.

Na pohřeb bych mu měl jet,

rozhodnout se musím hned.

  °

Být premiér je řehole.

Furt jen práce, no ty vole.

Jenže se mně vůbec nechce,

v Africe je vedro přece.

Ach, Mandelo, trhni si,

dyť já jsem už v demisi!“

  °

„A co takhle Milan  Štěch?“

„Ten by tam byl na posměch.“

Nejsem dalek víře:

v JAR znají jen Čechy dva –

Havla a Krejčíře!“

  °

„Co kdyby jel  Pecina?“

„Koho funus zajímá?

Vždyť, příteli  Rusnoku,

střílíš jména od boku!“

  °

„Miloš je prý nažhavený.“

„Na funuse sranda není.“

„Nápad poslat  Miloše

radši zahoď do koše.

  °

Kdo by ho tam asi hlídal,

kdyby se tam přesto vydal?

 Milošovi po ránu

padá hlava na stranu.

Radši bych ho doma nechal –

dálka, schody, vedro – úpal…

  °

Taky myslím, že tam hrozí,

že by zase chytnout moh

ty svý divný virózy.

Co kdyby ho napadlo

zakopnout o letadlo?

 °

Všude samí novináři,

co nevinně se jen tváří.

A pak honem přiskočí,

každý trapas natočí!

To nemůžem dovolit.

To by zas byl netu hit!“

  °

„To já bych tam poslal

 Milošova čokla.“

„Ty historky o psí vině

se jenom tak vypráví.

Každej přece dobře ví,

že narazil do skříně!“

  °

A tak Picek s  Rusnokem

se s tím vůbec nemažou,

přesto vybrat náhradníka

stejně nedokážou.

  °

(Až pak pošlou Kohouta.

Prý ho pohřeb upoutá.)

  °

Ve dveřích se mihne ruka.

Někdo ťuká na  Rusnoka:

„Usmějte se na kameru!

Tamhle, přímo do záběru!“

  °

Pro Rusnoka jsou to muka.

„Ty, diváku, přistup blíž,

ať to dobře uslyšíš!“

  °

A potom, když ňáký server

tu nahrávku získal,

 Rusnok zuří: “Kterej

póvl novinářskej

zase tohle spískal?

  °

Nahrávkou se lidi baví.

Jenže tu jde o pohřeb,

a ne o oslavy!

Diváci jsou veselí.

To je vážně v prdeli!

  °

Tahle žumpa novinářská,

ta to teda vede!

Nemá žádné zábrany v tom,

co komu vyvede!

  °

Ty hovada novinářský,

ty mě vážně serou.

Obyčejný rozhovor

jak senzaci berou!

  °

A ten, co to zveřejnil,

to byl taky pěknej šmejd.

Když to bylo soukromý,

měl to, sakra, nechat bejt!

  °

A ostatní pisálkové,

ti mě serou taky.

To jediný, co dokážou,

je napsat keců mraky!“

  °

Tohle s sebou zásadní

poučení nese:

Na všechno, co vlivní plácnou,

se novinář třese.