uřvaný čokl

Téma uštěkaných otravných psů není ani nové, ani originální. Ano, malí pejsci jsou obecně považováni za roztomilé a z nepochopitelného důvodu i za vhodná zvířata do bytu. Malé čokly má kdekdo, asi je to součást image. Dokonalá panička musí mít svůj outfit dokonale sladěný s oblečkem své obludky na vodítku (pokud vůbec vodítkem disponuje), že ano. Bylo by to pouze legrační, kdyby ty malé chlupaté krysy netropily takový pekelný rámus. Průměrná čivava (bez jakéhokoliv výcviku, chovaná v bytě) ječí na všechno, co je jen pohne, a když se zrovna nikde nic nehýbá, je pro ni věčné ňafání v odporně vysokých tónech, které rvou uši, asi něčím na způsob existenční nutnosti.

„Bojové“ čivavy
Pod okny mi zase řvou
dvě „bojové“ čivavy.
Tenhle kravál poslouchat
mě už vážně nebaví.
*
Je docela směšné, když si
čokl velikosti krysy
dokazuje převahu.
Čtyři kila na váhu?
*
Je to k smíchu, nebo k pláči?
K vítězství těm čoklům stačí
víc než jejich soupeř řvát,
aby se jich začal bát.
Jestli někdy tihle s*áči
skončí třeba na pekáči?