Všechny texty, které následují, byly vytvořeny ještě před volbami, v době vrcholící kampaně. Že je velmi obtížné dělat reklamu nečemu už z podstaty poněkud nedůvěryhodnému, neoblíbenému a značně pochybnému, jako je politická strana, je jasné. Ostatně snad neexistuje politická strana (tedy z těch, které mají/ měly šanci získat více než 5% hlasů nutných pro vstup do sněmovny), na níž by novináři nevyšťourali nějaký skandál, průšvih, která by ve svých řadách neměla někoho, kdo se nějak znemožnil nebo dokonce páchal nezákonnou činnost. Propagujte subjekt, který prostřednictvím různých hesel a slibů tvrdí, jak chce všechno konat pro občany a pro dobro této země, přičemž o něm všichni vědí, že primární jsou ekonomické zájmy členů strany nebo osob na ně napojených. Stručně řečeno, jde o koryta, peníze, moc a vliv. Jako pokaždé. Nic nového pod sluncem. Není tak vůbec divu, že výtvory vzniklé v rámci kampaně jednotlivých stran byly více či méně nudné, málo zdařilé, neoriginální až hloupé, někdy i trapně dvojsmyslné až vulgární. A to všechno s vědomím, že relativně úspěšné strany dostaly část peněz za kampaň a další s volbami související vynaložené náklady zpátky. Čím více hlasů, tím vyšší příspěvek od státu z peněz daňových poplatníků. Jak taky jinak, že. Básně nemají za cíl někoho konkrétního urážet, utahují si (skoro) ze všech. Ne však z těch, kteří měli tak nevýraznou kampaň, že jsem ji vůbec nezaznamenala.   Celý příspěvek →